Mgr. Denisa Veselá

Pocházím z umělecké rodiny. Babička působila jako operní pěvkyně v Národním divadle, dědeček pak jako kreslíř. Od dětství jsem byla vedena uměleckým směrem. Navštěvovala jsem hodiny klavíru, flétny, docházela do sboru Radost pod vedením prof. Součkové, závodně jsem tančila.

Můj pedagogický zájem nasměroval osud. Vyrůstala jsem s mentálně handicapovanou sestrou, které jsem v dospělosti byla opatrovnicí. Kvůli této zkušenosti jsem od dětství inklinovala k pedagogice, k dobročinné činnosti. Vystudovala jsem speciální pedagogiku – obor management speciálních zařízení a následně magisterské studium učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Začala jsem učit ve speciální škole u dětí s handicapem, působila jsem ve škole při FN Motol, kde jsem také spolupracovala s Dobrovolnickým centrem a vedla canisterapii se psy a felinoterapii s kočkami, arteterapii na oddělení dětské onkologie, psychiatrie a LDN. Učila jsem na ZŠ s rozšířenou výukou výtvarné a hudební výchovy. Řadu let jsem se věnovala pedagogice na ZŠ se ZUŠ. Zkušenosti s výchovou mých tří dcer mi otevřely další pedagogické obzory a podpořily mé pedagogicko-osobnostní zrání.

Ráda bych dopřála všem dětem to nejlepší vzdělání, aby je studium naplňovalo a bavilo. Do školy nebo umělecké školy se těšily s nadšením a touhou po objevování nového. Na druhé straně bych to samé přála pedagogům, aby nikdy nevyhořeli, a přes veškerá úskalí, která tato náročná, ale krásná práce obnáší, věřili, že jejich práce má obrovský smysl, pracovali s dětmi trpělivě, s radostí, chutí, vesele, a hlavně se srdcem na dlani!

Řídím se mottem: Dum spiro spero. – Dokud dýchám, doufám.

Vaše Denisa