Prokop Samek

Již od mládí jsem inklinoval k hudbě. V sedmi letech jsem začal studovat bicí nástroje na ZUŠ Moskevské v Kladně pod vedením učitele Jana Švamberga, DiS. Během studia jsem vystřídal několik pedagogů (Zdeňka Puchmeltra, DiS., Tomáše Vokurku, DiS., Josefa Keila, DiS. a Václava Mildorfa, DiS.), přičemž někteří z nich souběžně s výukou na ZUŠ studovali na Pražské konzervatoři, takže přechod na tuto školu byl o to snazší. Na bicí jsem cvičil velmi rád a hrával jsem i ve školním bigbandu. Později jsem též navštěvoval hodiny klavíru učitelky Lucie Halamíkové, DiS. Dostal jsem tak i hudebně teoretickou znalost nezbytnou pro další studia na Pražské konzervatoři pod vedením profesorů Pavla Razíma, Petra Holuba a Radka Krampla BcA., kteří mě v současné době vyučují.

Žánrově jsem byl vždy otevřený. Nejvíce jsem si však zamiloval jazzovou hudbu, popřípadě latin, fusion, funk, gospel etc., zkrátka vše, co má afro-americké kořeny. K vážné hudbě jsem byl také veden, a to zejména díky Mgr. et Bc. Karlu Procházkovi, který mi nabízel doprovázet projekty s jeho sborem Chorus Carolinus. Občasně vypomáhám i jinde, a to převážně na bicí soupravu a tympány. Nevyhýbám se ani komponování zejména populární hudby.

S pedagogickou prací mám zkušenosti i při dobrovolné činnosti v Junáku – českém skautu, kde působím jako skautský činovník v chlapeckém oddíle v Kladně. Své žáky na ZUŠ Flow vedu také k poslechu hudby, kterou považuji za nezbytnou součást hudebního vzdělání. Chick Corea to vystihl přesně: "Play only what you hear. If you don’t hear anything, don’t play."